Studii Společenské náklady konzumace alkoholu v České republice vypracoval autorský kolektiv institutu iHETA (Institut pro zdravotni ekonomiku a technology assesment o.p.s.). Studie byla finančně podpořena dotací poskytovanou Radou vlády pro koordinaci protidrogové politiky (tj. Úřadem vlády České republiky). Studie byla publikována institutem iHETA v březnu 2019. Závěrečnou zprávu ze studie a soubor navrhovaných opatření najdete v příloze tohoto článku. 

Hlavní řešitelé studie: Tomáš Mlčoch, Kateřina Chadimová, Tomáš Doležal. Řešitelé: David Dolejší, Barbora Hájíčková, Martina Mazalová, Klára Lamblová.

Cílem studie bylo odhadnout celospolečenské náklady nadměrné konzumace alkoholu v ČR pro rok 2016, a dále vytvořit metodiku zjišťování celospolečenských nákladů konzumace alkoholu specifickou pro ČR a navrhnout soubor opatření, která prokazatelně vedou ke snížení konzumace alkoholu. Studie uvažovala jak přímé tak nepřímé náklady. Studie využila metodu Cost of Illness (COI). Výpočet nákladů byl zpracován na základě dat pro rok 2016.

Celkové celospolečenské náklady konzumace alkoholu pro rok 2016 byly touto studií odhadnuty na 56,57 miliard Kč, což představovalo 1,20 % hrubého domácího produktu (HDP). Největší část tvořily ztráty produktivity (24,3 mld. Kč; lidská práce byla oceněna superhrubou mzdou), zdravotní náklady (12,8 mld. Kč), předčasná úmrtí (6,6 mld. Kč) a kriminální činnost (6,3 mld. Kč).

Do odhadu byly zahrnuty přímé náklady, tedy náklady přímo vznikající v souvislosti s konzumací alkoholu (například hmotné škody, náklady na zdravotní komplikace) a náklady nepřímé, tedy vznikající nepřímo (například ztráta produktivity či předčasná úmrtí). Pro výpočet byla použita metoda Cost of Illness (COI). Výsledkům studie je věnován také článek Tomáše Mlčocha v časopise Trade-off, č. 2/2019, obsahující mj. tabulkovou část s vyčíslením jednotlivých nákladových položek.

Podrobný výčet přímých i nepřímých nákladů, které byly do studie iHETA "Společenské náklady konzumace alkoholu v České republice"  zahrnuty, jejich zdroje, a na základě jakých dat a metod byla tato data získána jsou uvedeny v Závěrečné zprávě studie. Přiřaditelné podíly nákladů (metoda AAF) byly zjištěny na základě dostupné literatury pro 26 hlavních zdravotních diagnóz spojených s alkoholem - tj. pro širší počet diagnóz, než byl použit ve studii Masarykovy univerzity pro data roku 2006 kde bylo použito 12 diagnóz, avšak nižší počet diagnóz, než ve studii tehdejšího Centra adiktologie (nyní Klinika adiktologie) 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (zahrnula u alkoholu 29 kategorií onemocnění), která použila rovněž metodu Cost of Illness.

Oproti studii iHETA, studie Centra adiktologie "Společenské náklady užívání alkoholu, tabáku a nelegálních drog v ČR v r. 2007" odhadla společenské náklady užívání alkoholu na základě dat pro rok 2007 pouze ve výši 16,4 mld. Kč (0,46 % HDP; přepočet na procenta provedla redakce drogy-info.cz). Nárůst celkového odhadu by bylo možno vysvětlit až po podrobném porovnání metodik obou studií; lze však očekávat, že vysoký nárůst mohl být ovlivněn tím, že zatímco v nejnovější studii byla pro ocenění hodnoty lidské práce použita superhrubá mzda (zahrnuje i odvody na zdravotní a sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem), ve studii publikované v r. 2011 byla pro ocenění hodnoty práce použita data o průměrné hrubé měsíční mzdě pro rok 2007 (superhrubá mzda vstoupila v platnost až později, od roku 2008). Podrobnější informace o obou starších studiích jsou ve článku Celospolečenské náklady způsobené alkoholem (data 2006 a 2007).

Na rozdíl od obou starších studií, autoři studie iHETA se věnovali i možnostem, jak omezit negativní externality (dopady) vznikající v souvislosti s konzumací alkohol. Dopady podle autorů nesou především ti občané, kteří alkohol nekonzumují či ho konzumují pouze umírněně. Autoři na základě dostupné literatury navrhují soubor 10 opatření, která prokazatelně vedou ke snížení konzumace alkoholu V dokumentu Soubor opatření ke snížení kontroly alkoholu se autoři věnují i hodnocení jednotlivých politik snižování konzumace alkoholu z hlediska jejich účinnosti. Návrh 10 opatření by se měl stát předmětem diskuse.

Navrhovaná opatření:

1. Zákaz či omezení reklamy na alkohol 
2. Zvýšení zdanění alkoholu (především tichého vína, ale též šumivého)
3. Identifikace a stručná rada (IBA): praktičtí lékaři, lékárny, pohotovost, trestní řízení a elektronická upozornění
4. Zvýšení kontrol policií alkoholu za volantem
5. Farmakologické intervence, hrazení acomprosatu, naltrexounu a nalmefenu z prostředků veřejného zdravotního pojištění
6. Okamžité odebrání řidičského průkazu při nadlimitní konzumaci alkoholu
7. Osvětové programy o škodlivosti alkoholu za volantem
8. Omezení prodejní doby alkoholu
9. Údaj o kalorické hodnotě alkoholického nápoje na etiketě
10. Cílení programů s pomocí behaviorální ekonomie a randomizovaných studií.